Tito lidé oplývali nebývalou silou, dokázali holou rukou prorazit zeď a jejich skoky připomínaly létání. Viděli jsme je již v mnoha akčních filmech. Nakolik se ale zvěsti o tajemném japonském umění zakládají na pravdě? Bojovníci speciálně vycvičení jako chladnokrevné stroje určené k zabíjení. Pojďte se podívat do očí zabijákům, ke který byste se rozhodně nechtěli přiblížit ani ve své největší noční můře. Jsou to samurajové a nindžové.
Nindžové působili téměř jako japonští špioni šestého století. Jejich umění se zdálo pro mnoho lidí tak nepochopitelné, že se dokonce se tvrdilo, že navštěvují školy, kde je vyučují nadpřirozeným schopnostem jako je neviditelnost či běh po vodě. Samurajové zase prosluli harakiri (správně seppuku) rituálními sebevraždami, při kterých si sami dovedli rozpárat břicho.
Jak se ale od sebe nindžové a samurajové lišili? Přestože vládli stejným uměním, přirovnávat je k sobě by bylo jako srovnávat vojáka s nájemným vrahem.
Samurajové byli bojovníci, kteří patřili do vyšší třídy staré japonské společnosti. Preferovali boj čestnější - tzv. tváří v tvář. Často také nosili brnění.
Nindžové pracovali jako špióni a patřili k nižší třídě. Byli využívání spíše na tajné operace, např. atentáty či sabotáže. Proto také používali i jiné zbraně, kupříkladu vrhací hvězdice, díky kterým se nedostali do bezprostřední blízkosti oběti. Protože pracovali v utajení, zakrývali si celé tělo kromě očí.
Zásadní rozdíl nalézáme však především ve způsobu, jakým poskytovali své služby. Zatímco samurajští bojovníci sloužili přímo císaři a často také hrdě pracovali "pro zemi" až do své smrti, aniž by požadovali plat, nindžové sloužili téměř komukoli, kdo byl ochoten za jejich krvavé služby zaplatit.
Vosa 3
Článek zvěřejnila příbuzná i na Facebooku, není zkopírovaný. Fotky se mohou lišit, já k článku navrhla a připojila ty zde na blogu.
